Mosca, Gaetano (1858-1941) Italský politický sociolog. V letech 1895-1923 byl profesorem ústavního práva v Turíně, potom až do roku 1933 profesorem občanského práva v Římě. Účastnil se také politiky - od roku 1908 do roku 1918 jako člen sněmovny a poté jako senátor. Spolu s PARETEM je považován za zakladatele ELlTISMU.
Nejvýstižnější výklad elitismu podal Mosca v knize Vládnoucí třída (1896): "Ve všech společnostech... se objevují dvě třídy lidí - třída, která vládne, a třída, která je ovládaná." Vládnoucí třída si monopolizuje moc a těší se jejím výhodám. K tomu, aby si udržela svou nadvládu, používá metod legálních i svévolných. Mosca věřil, že politická věda může objevit zákony, a to na základě studia dějin, které vykazují určité konstantní tendence. Odmítal povšechná vysvětlení nabízená marxisty, teoretiky evoluce a rasisty. Dominantní postavení vládnoucí politické třídy (neboli "elity" - jak se tato menšina označuje v politické vědě) chápal Mosca jako zákon, pro nějž lze nalézt důkazy ve všech obdobích historie a všech částech světa. Každá vládnoucí skupina má jisté schopnosti či vlastnosti - jež jsou v dané společnosti kladně hodnoceny nebo v ní působí značným vlivem - které využívá, aby rozšiřovala svou moc a výhody. MÚže to být' \- jak tvrdil MARX - vlastnictví výrobních prostředků; avšak Mosca odmítal každé takové jednorozměrné vysvětlení společenské a politické moci. Vojenská síla, kněžský stav nebo byrokratická kvalifikace jsou stejně přijatelným základem politické nadvlády. Elita se v každém případě snaží přeměnit ve formu dědičné vlády a užívá své moci ke svému zvěčnění. Jako menšina je schopna jednat vědomým a soudržným zpÚsobem.
Dokonce i liberální demokracie podléhají manipulaci, protože svobodné volby jsou pod kontrolou stranických elit a otevřená konkurence ve snaze získat vedoucí pozice obvykle zvýhodňuje etablovanou vládnoucí třídu. Ta nevládne pouze pomocí násilí a manipulace, ale i prostřednictvím ideologie nebo "politické formule", která přesvědčuje obecný lid o morální oprávněnosti nadvlády elity. Společnost drží pohromadě universální "iluze" - včetně náboženského a nacionalistického cítění. Vůle většiny je panující demokratickou formulí, již se Mosca snažil odhalit jako podvod. Politická a společenská změna nastává jako výsledek konfliktu mezi vládnoucími třídami usilujícími o udržení moci a novými silami, které jsou rovněž vedeny menšinami a jež je chtějí sesadit. Elity často ztrácejí mo~\ protože neasimilují nové společenské síly - neotvírají své řady novým lidem či nepřejímají jejich politiku a ideje. Elita, která je extrémně uzavřená a nepohyblivá, postupně ztrácí svůj politický a ideologický vliv na společnost a může být svržena. Mosca klasifikoval formy vlády elity podle jejich ideologie a procesů, jimiž se elity rekrutují a nahrazují. Společnosti budou vždy ovládány elitami. Mosca předpovídal, že komunistické státy budou řízeny funkcionáři kontrolujícími ekonomiku i politiku. Změna nikdy nepřináší politickou rovnost. GP

odkazy
Mosca, G.: The Ruling Clw's, přel. a Livingston. New York: McGraw-Hill, 1939.
literatura
Bobbio, N.: On Mosca and Pareto. Ženeva: Oroz, ed. A. 1972.
Meisel, J.H.: The Myth (){the Ruling Class: Gaetano Mosca and the Elite. Ann Arbor: University of Michigan Press, 1962.
Party, G.: Political Elites. Londýn: AlIen & Unwin, 1969.